Cíl cerebrovaskulární poradny
Cílem působení cerebrovaskulární poradny je snížit výskyt cévních mozkových příhod (CMP) v populaci a to zejména tak, aby pacient mozkovou příhodu nedostal nikdy (primární prevence) a nebo pokud pacient již mozkovou příhodu měl, aby nedocházelo k opakovaným příhodám ( sekundární prevence) . Těchto cílů lze dosáhnout důsledným pátráním po příčině CMP a ovlivněním rizikových faktorů CMP.
Dalším nedílným úkolem cerebrovaskulární poradny je péče o pacienty po CMP- sekundární prevence CMP, léčba, zajištění rehabilitace, logopedické péče, ergoterapie, zajištění kompenzačních pomůcek s cílem maximalizace návratu do běžného života jaký pacient žil před CMP.
Cévní mozkové příhody
Cévní mozkové příhody patří celosvětově k nejčastějším příčinám mortality (úmrtnosti), morbidity (nemocnosti) a invalidizace populace, a to především v rozvinutých zemích. Ischemická CMP (iCMP) tvoří v Evropě a severní Americe 80 – 85% všech CMP. Výskyt CMP se v jednotlivých evropských zemích liší a podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) patří Česká republika spolu s Litvou, Řeckem a Portugalskem k evropským zemím s nejvyšším výskytem CMP, která je třikrát vyšší než např. ve Švýcarsku či Francii.
Závažnost CMP dokládá fakt, že minimálně 30% pacientů zůstává i po 3 měsících nesoběstačných a 90denní úmrtnost se pohybuje mezi 10% až 17%. U pacientů s velkým infarktem dokonce převyšuje 75%. Ročně v ČR vznikne zhruba 50 000 CMP a na jejichž následky zemře 17 000 obyvatel.
Cévní mozkové příhody se dělí na ischemické (nedokrvení, uzávěr cévy), které tvoří 80-85% všech CMP a hemoragické (krvácivé, roztržení cévy) které tvoří zbylých 15-20%.
Rizikové faktory CMP
Neovlivnitelné
- Věk – s věkem se výskyt CMP zvyšuje- po 50, ale zejména po 65 roce věku
- Pohlaví – u mužů je výskyt i úmrtnost vyšší mezi 65-75 lety u žen po 75 roce věku
- Genetická dispozice – vzácnější vrozené onemocnění, dispozice k civilizačním chorobám-obezitě, vysokému tlaku, cukrovce, vyššímu cholesterolu, vyšší srážlivost krve( trombofilní stavy)
Ovlivnitelné
- Hypertenze (vysoký krevní tlak) – nejvýznamnější rizikový faktor, výskyt u 35% populace v ČR, jde o tlak nad 135/85, adekvátní léčba sníží riziko CMP o 32%
- Diabetes mellitus (cukrovka) – představuje dvoj až trojnásobné riziko vzniku CMP, často pacienti zároveň trpí vysokým tlakem a vysokým cholesterolem čím riziko dále stoupá
- Srdeční choroby – zde zejména fibrilace síní- arytmie, při které v srdci mohou vznikat sraženiny krve, které následně ucpávají mozkové tepny. Dále zde mohou být některé choroby chlopní, stav po infarktu srdce.
- Hyperlipidémie (vysoký cholesterol) – základním rizkem aterosklerozy, snížení určitého typu cholesterolu ( LDL) o 10% se sníží riziko CMP o 15%, léčba statiny snižuje rizko CMP.
- Kouření – kouření zdvojnásobuje riziko CMP, u kuřáků- žen je trojnásobné riziko a u mužů dokonce šestinásobné riziko infarktu srdce
- Nízká tělesná aktivita – pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko CMP o 40%
- Užívání alkoholu a drog – pravidelné užívání alkoholu 30g/den u mužů a 15g/den u žen zvyšuje riziko CMP, užívání amfetaminu (pervitin) a kokainu zvyšují riziko CMP.
- Substitiční hormonální terapie a antikoncepce – zvyšují riziko tepenné a žilní trombozy, neměly by být používány u rizikových pacientů a v kombinace s kouřením.
- Stenózy extra a intrakraniálních tepen – v evropské populaci jde zejména o aterosklerotické postižení karotických tepen (krkavic), které je odpovědno za 50-80% všech ischemických CMP, s rostoucím stupněm (procentem) zúžení tepny roste riziko vzniku CMP.
- Trombofilní stavy (vyšší srážlivost krve) – vrozený stav srážení krve s rizikem vzniku krevních sraženin v cévách, patří zde mnoho různých poruch, hlavní slovo zde má hematolog.
